Spánek je třetina cesty. Jak dobře se člověk vyspí, tak dobře se mu bude pokračovat dál, a proto je dobré promyslet, jaké vybavení na přenocování brát s sebou. Naštěstí je dnes mezi karimatkami, spacáky a dalšími potřebami pro bivakování velký výběr ultralehkého vybavení. Dík tomu se vaše "ložnice na cesty" může bez problému vejít pod 1500 g.

 3_SPANÍ A BIVAKOVÁNÍ  

 

STAN versus BIVAKOVACÍ VAK (ŽĎÁRÁK) 

  Stan jsem si s sebou nikdy na žádné putování nebrala, a začínala jsem dost amatérsky, než jsem našla řešení, které mi dnes nejvíce vyhovuje. Jako ochranu proti dešti jsem testovala těžké vojenské celty, rozměrné igelitové zahradní folie, vojenské pláštěnky proti postřikům, do nichž jsme se před lety na Ukrajině celí zabalili a lehli v nich za deště na louku, různá nepromokavá ponča, laciné bivakovací vaky apod. Na každou cestu jsem si brala jinou spací výstroj s přesvědčením, že teď už jsem patřičně vybavena, a znova a znova jsem bývala zklamána, že jsem zase chybila. Ačkoli stan je šikovný vynález, zvláště pokud chcete delší dobu zůstat na jednom místě nebo pokud dlouhodobě putujete v zimě, určitě jej nemohu považovat za vhodný na treky v našich klimatických podmínkách od jara do podzimu. Nevýhody stanu pro putování mimo zimní období vidím v následujícím:

 

1) I lehké stany jsou těžké v poměru k ostatní výbavě, a ty nejlepší (dvouplášťové), ač lehké, nebudou nikdy nejlehčí.

2) Stan je v terénu dobře viditelný, což je značné minus, pokud z jakéhokoli důvodu nechcete být vidět.

3) Osoba ve stanu nevidí do okolí. Pokud se nacházíte v oblasti plné zvěře, ztrácíte tak ponětí o příčinách dupotu, šustění a dalších zvucích zvenku.

4) Přijde-li v noci malá přeháňka, ranní paprsky stan vysuší. Stejně tak ale vysuší i bivakovací vak nebo plachtu. Při dlouhodobém dešti je velká pravděpodobnost, že se do stanu dostane voda, ať už promoknutím či, a to je častější, vlhkostí způsobenou zapařením uvnitř. V takovém případě je nutno čekat v provlhlém stanu na lepší počasí, než jej bude možno vysušit. Naproti tomu bivakovací vak lze připnout na batoh a vysušit ho cestou nebo v případě, že se rozhodnete putovat v dešti k suchému místu, není mokrý vak v batohu takovou přítěží jako promočený stan.

5) Stan má oproti bivakovacímu vaku spoustu součástek, jež se mohou rozbít nebo poztrácet. 

6) Hra na hvězdný širák

Ochranu před vlhkem jsem nakonec našla v bivakovacím vaku High Point Superlight Cover, ač jsem na bivakovací vaky po předchozích zkušenostech zanevřela, zejména kvůli špatné prodyšnosti. Tento mě přesvědčil nízkou hmotností, dobrým střihem s oboustranným zipem v místě obličeje a délkou, díky níž se v případě potřeby se svou malou postavou vejdu do vaku i s batohem. Zejména však svými parametry -  vodním sloupcem min. 20 000 mm a prodyšností min. 30 000 g/m2/24hod.. Vak se mi osvědčil a používala jsem jej během všech etap VCT. Nicméně nutno podotknout, že žádný žďárák není určen jako náhražka stanu, a během silnějšího deště se pouze v něm pod širákem pohodlně nevyspíte. Zároveň ani špičkový žďárák vás neochrání před vlhkostí stoprocentně a může se stát, že i za suchého počasí malé množství vody mezi spacákem a žďárákem zkondenzuje. Záleží také na tom, jak dlouho žďárák používáte, a jak šetrně s membránou zacházíte.

 

A CO NA TO NEPROMOKAVÉ PONČO/PŘÍSTŘEŠEK?

 

Abych se v noci uchránila před deštěm, používám nepromokavé pončo/přístřešek. Za chůze poslouží jako pláštěnka pro mě i pro batoh, v noci jej používám jako podložku pod karimatku nebo si z něj postavím přístřešek. Po sbalení má miniaturní rozměry a váží pouhých 197 g. Jediným minusem je subtilnost materiálu, takže si musím dávat pozor, aby se pončo neroztrhlo, nicméně pětiměsíční přechod Karpat ustálo bez nejmenšího poškození, a stejně tak se osvědčilo i během pěší pouti do Istanbulu a přechodu Kavkazu.

Přístřešek lze postavit v podstatě v jakémkoli terénu a v nejrůznějších variacích. Po stranách je osm poutek, na něž navlékám provázky a napínám plachtu na stromy, kameny apod. Tam, kde je rovný povrch, je dobré použít trekové hole, a pro snazší připevnění k zemi používám ultralehké stanové kolíky od MSR. V Karpatech jsem kolíky neměla a používala jsem místo nich naostřené větévky, nůž, lžíci atd., ale za silnějšího větru není takové upevnění příliš stabilní. Časem si člověk najde způsob, jak přístřešek stavět účelně s ohledem na počasí nebo terén. Způsobů stavění je v podstatě nekonečné množství, a tak je pončo/přístřešek vhodný zejména pro jedince, kteří rádi experimentují. Pro mě je tenhle kousek výbavy nejoblíbenější outdoorovou vychytávkou vůbec, a to zejména svou multifunkčností a extrémně nízkou hmotností.  

SEA TO SUMMIT PONCHO/TARP SE VYRÁBÍ VE DVOU BAREVNÝCH ODSTÍNECH

SEA TO SUMMIT PONCHO/TARP - PŘÍSTŘEŠEK POSTAVENÝ ZA VYUŽITÍ BALVANU A TREKOVÉ HOLE

SEA TO SUMMIT PONCHO/TARP - PŘÍSTŘEŠEK POSTAVENÝ ZAKRYTÍM PŘEVISU VE SKÁLE

SPACÍ PYTEL - PÉŘOVÝ ČI SYNTETICKÝ? ALUMATKA, PĚNOVKA NEBO NAFUKOVAČKA?

 

  Přívrženci spacáků plněných syntetickým vláknem a vyznavači péřových spacáků jsou trochu jako dva odlišné tábory. "Synteťáci" zavrhují peří zejména kvůli péči, kterou je třeba péřovým výrobkům věnovat - skrz naskrz promoklý "péřák" je přeci jen o něco větší šlamastyka než mokrý spacák plněný dutým vláknem. S dobrou péčí se však syntetický spacák nemůže péřovému rovnat v poměru hmotnost ku hřejivosti, což je hlavním důvodem, proč jsem ve své výbavě upřednostnila spacák plněný peřím. Peří udrží více vzduchu, který pak dobře tepelně izoluje. Není to ale bez nevýhod - spodní část spacáku nemá vzhledem ke stlačení vahou ležícího těla takový loft jako vrchní část, takže od země může být spícímu chladněji. Doporučuje se proto používat v kombinaci s kvalitní, dobře izolující karimatkou nebo místo spacáku používat kvalitní nafukovací karimatku a péřový quilt, čímž se ještě ušetří na hmotnosti. I přesto jsem se na cestu Karpatami rozhodla dle zaběhnutého zvyku upřednostnit před nafukovacím komfortem obyčejnou alumatku. Ačkoli existují nafukovací karimatky malých rozměrů o hmotnosti kolem 300 g, s alumatkou mám jistotu, že se nepropíchne, je rychle sbalitelná a nesrovnatelně levnější. Alumatka je však vhodná do teplých letních nocí, a v Karpatech se mi neosvědčila, neboť ve vyšších polohách a zejména na podzim bylo chladno. Proto jsem si na druhou i třetí etapu pořídila skládací karimatku Thermarest Z-Lite. Výborně tepelně izoluje díky „bublinkovému“ povrchu a je o to lehčí, že jsem ji ustřihla, aby nebyla zbytečně dlouhá. Pokud jde o nafukovačku Therm-a-Rest NeoAir XLite, používám ji v zimě, neboť je lehoučká a výborně izoluje. Na delší expedice ji však s sebou nenosím, neboť preferuji spát na tvrdém povrchu, a vzhledem k terénu, v němž často bivakuji (houštiny, trnité křoví..), se obávám, že bych ji zdemolovala. Na druhou stranu je vysoká 6 cm, a proto lépe než pěnovka ochrání za silného deště před vodou stékající po zemi. 

  Jako třísezónní spacák používám Lite Line 300 od výrobce Cumulus, který jsem důkladně otestovala během všech dosavadních etap VCT. Po více než pěti měsících v Karpatech, kdy byl většinu dne sbalen v malém transportním pytlíku na dně batohu (péřové spacáky by se měly uchovávat převážně rozbalené nebo ve velkých pytlích, aby si déle udržely vysoký loft), částečně pochopitelně ztratil své původní tepelně-izolační vlastnosti. Zejména se to projevilo na kapuci, která se částečně promastila, a na spodní straně spacáku, jež v noci nesla váhu těla. Nicméně po vyprání a vysušení v čistírně, se jeho vlastnosti značně zlepšily, takže jsem si jej mohla vzít s sebou i na druhou etapu. Jako ochranu proti vodě jsem jej zabalila ještě do nepromokavého pytlíku. Před třetí etapou mi firma Cumulus na přání ušila spacák Lite Line 300 přesně na míru dle výšky postavy, vyplnili jej hydrofobním peřím a na svrchní část spacáku použili odolnější materiál. Podobnou službu si za příplatek nově můžete objednat na jejich stránkách nebo přímo v obchodě Pod 7 kilo (ušetříte za poštovné ze zahraničí). Pokud však nepodnikáte náročné dlouhodobé expedice, jsou standardní modely jejich spacáků plně dostačující. 

Na spaní pod širákem se mi tedy osvědčila kombinace:

- péřový spací pytel

- kvalitní bivakovací vak s membránou

- karimatka

- pončo/přístřešek

- ideální oblečení na spaní je dle mé zkušenosti z merino vlny

VIKTORČINA CESTA TAM

VIKTORKA ULTRALIGHT HIKER

 

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram

Tento web používá COOKIES

kontakt: viktorka@pod7kilo.cz 

© Copyright 2020 Viktorka Hlaváčková