Primárním kritériem pro výběr oblečení je podnebí a předpokládané počasí, do kterého se chystáte. Pro podzimní trek ve Skandinávii zvolíte samozřejmě teplejší oblečení, než pro putování na tropických ostrovech. Ale pro výběr oblečení na cesty existují i principy obecně platné, ať už se chystáte v podstatě kamkoli.

4_OBLEČENÍ A OBUV                   

OBECNÁ KRITÉRIA PRO VÝBĚR OBLEČENÍ

 1. Vybírejte oblečení, které se snadno vrství. Než něco koupíte, je lepší promyslet všechny kusy oblečení, které budete potřebovat, a nakoupit teprve, když máte hotový seznam. Zabráníte tak nahromadění věcí, které vlastně nepotřebujete, a nestane se vám, že jednotlivé kusy k sobě nebudou sedět. Například funkční mikina nebude funkční, pokud pod ní budete nosit bavlněné tričko a podobně.

2. Nepotřebujete tričko na každý den v týdnu. Ani ponožky. A už vůbec nepotřebujete náhradní trekové boty, směšně se houpající na batohu.

3. Upřednostňujte rychleschnoucí materiály. Ušetříte čas a lépe si udržíte tepelný komfort.

 

4. Neutrální barvy se hodí do města i do přírody a jednotlivé kusy oděvu můžete libovolně kombinovat. Červené boty, zelená sukně, fialové tričko a žlutý klobouk je sice zábavný outfit, je ale naprosto zbytečné na sebe během cest takto upozorňovat.

 

5. Existuje sice žehlička ve spreji, ale pořídit si oblečení z nemačkavých materiálů, je možná jednodušší řešení.

 

6. Skladné oblečení ušetří místo v zavazadle. Můžete si také pořídit kompresní obal, který objem vašeho cestovního šatníku efektivně zminimalizuje a ochrání oděv před náhodným znečištěním a pomačkáním.

 

7. Myslete na to, že i teplé oblečení může být lehké. Vybírejte hřejivé a lehké materiály, např. Polartec nebo Merino.

8. Některé druhy oděvu lze využít víceúčelově, proto je dobré se na ně zaměřit a zvážit, zda se vám budou na cestu hodit. Ušetříte tak místo i hmotnost v batohu za více věcí. Například sarong je ideální do teplejších krajů – lze jej uvázat mnoha elegantními způsoby a využít jako šaty, sukni, šátek, slabou přikrývku apod. Dámám, které s sebou nechtějí vláčet kufr plný oblečení, ale zároveň chtějí být na cestách vhodně oblečeny pro každou příležitost, přijdou určitě vhod šaty Kameleon, které lze obléknout na dvacet způsobů. Od kalhot typu "nasrávačky" přes dlouhou sukni, minisukni, nebo klidně jako elegantní šaty do opery. Jako pokrývka hlavy nebo nákrčník poslouží Flexi chute a zcela ideální jsou odepínací kalhoty – nejenže vám ušetří místo za další kraťasy, ale při převlékání z dlouhých kalhot do krátkých, se nemusíte svlékat do spodního prádla, což oceníte zejména ve městech.

 

9. Jste-li žena, doporučuji nosit volnější oblečení, které zakrývá vaše vnady, a to i v případě, že se skromně domníváte, že žádnými nedisponujete. V některých zemích jsou za vnady považována i odhalená ramena, vlasy nebo lýtka, takže pozor, určitě je namístě věnovat před cestou pozornost místním konvencím, což neplatí jen pro ženy a jen pro oblečení…

 

 

Můj seznam oblečení počítá s teplotami v rozmezí od 30 ºC a více do teplot mírně pod nulu.

 

PRVNÍ VRSTVA

 

Triko s dlouhým rukávem s kapucí (v případě konkrétně tohoto trika se jedná spíše o slabou mikinu o gramáži 240g/m2) a legíny, obojí z merino vlny, používám v kombinaci s vysokými teplými ponožkami z  merina na spaní během chladnějších nocí. Kapuce sice přidává triku na hmotnosti, ale v chladu zahřeje, a především zabrání zamaštění spacáku od vlasů. Výhoda merino vlny je, že odolává zápachu cca třikrát déle než bavlna, poměrně rychle schne a dobře ochrání jak před zimou, tak i před horkem.

V případě horkých letních dnů nosím triko s krátkým rukávem z merino vlny a kraťasy (kalhoty s odepnutými nohavicemi). V trekových botách nosím trekové ponožky z merina.

Pro situace, kdy se ocitnu ve městě či ve společnosti, mám na dně batohu uloženou merino košili s krátkým rukávem. Košile je vypraná voňavým práškem, a při každém dalším praní ji vyvoním nějakým mýdlem (třeba na záchodcích v restauraci). Může to znít podivně, jenže po mnoha dnech či několika týdnech putování a  bivakování (navzdory koupelím v horských bystřinách),  člověk prostě občas trochu smrdí. Jedním z nejkrásnějších pocitů pro mě vždycky bylo obléknout si po delším putování čisté oblečení. Čistá košile dokáže znavenému člověku zvednout morál a pocit vlastní důstojnosti, což usnadní socializaci v novém prostředí.

 

DRUHÁ VRSTVA

 

Přes triko s dlouhým rukávem a legíny natáhnu triko s krátkým rukávem z merino vlny a rychleschnoucí odepínací kalhoty s voděodolnou úpravou DWR. Dík tomu, že rychle schnou, ušetřím výměnou za trošku nepohodlí místo za nepromokavé kalhoty. Ačkoli během každé z etap jsem si nadávala, proč jen jsem si ty nepromokavé kalhoty s sebou nevzala, nakonec jsem se bez nich přeci jen obešla. 

Za chladnějších dní používám teplou mikinu z česaného merina. Na první etapě jsem s sebou měla polartecovou mikinu, která se také na cestování hodí. Oba materiály jsou lehké a hřejivé. Výhoda merina je, že je skladnější, polartec je o trochu lehčí a levnější varianta. 

TŘETÍ VRSTVA

Za deště či silného větru jsem během prvních dvou etap nosila nepromokavou bundu Montane MinimusAčkoli membrána je velmi slabá, celkem obstojně vydržela i náročné podmínky, kterým jsem ji vystavila. Drobné praskliny se však objevily na ramenou a na rukávech. Spolehlivě odolá běžnému dešti (20 000 mm vodní sloupec), při celodenních lijácích mírně provlhla v nejzatíženějších místech jako kapuce, konce rukávů, na lopatkách a ramenou. Na cestu přes Kavkaz jsem si namísto ní sbalila novinku - bundu Montane Minimus 777, která je o něco lehčí, prodyšnější, a jíž jsem po půlroční cestě vyhodnotila jako výrazně odolnější a trvanlivější. Aby výrobci ušetřili hmotnost, jsou lemy elastické, nikoli však nastavitelné, a namísto dvou kapes na ruce (které stejně nejsou využitelné, nosíte-li na trecích zapnutý bederní popuh), disponuje jen jednou náprsní kapsou. Omezený je i kšilt na kapuci, který též není tvarovatelný jako u bundy Montane Minimus, nicméně to mi za deště nijak zvlášť nevadilo. Škoda jen, že Montane Minimus 777 se nevyrábí v dámském střihu. Já jsem nakonec zvolila pánskou velikost M, aby se mi pod ní na podzim vešla péřovka. 

V teplotách kolem nuly se mi osvědčila péřová bunda Cumulus Incredilite Endurance, která je při svých 270 g, vysoce kvalitnímu husímu peří (850+ cuin) a perfektně padnoucímu střihu naprostou špičkou mezi péřovkami. 

 

Zajímá-li vás více, jaké oblečení aktuálně používám na trek, a jak správně vrstvit, najdete více informací V TOMTO ČLÁNKU NA BLOGU

 

BOTY. POHORY BEZ MEMBRÁNY A BAREFOOT SANDÁLY. PONOŽKY. 

   Během první etapy se jednalo o jeden z nejslabších článků mé výbavy. Pohory se mi postupně rozlepily, a po čtyřech měsících v nich již nebylo možné pokračovat náročnějším terénem, jako třeba skalnaté hřebeny, prudké stráně, a především sníh a déšť. Pro druhou etapu jsem zvolila nový model celokožených pohor s membránou GriTex, které se mi v minulosti osvědčily zejména dlouhou trvanlivostí. Nicméně podešev Vibram ztratila po cca třech měsících permanentního používání v namáhaných místech vzorek, v důsledku čehož se držkopády staly běžnou součástí každého dne. 

 

Jelikož jsem byla dlouhodobě nespokojená s jakoukoli membránou, jakou jsem kdy v botách nosila, rozhodla jsem se vyzkoušet během třetí etapy celokožené pohory bez membrány. Membrána totiž během permanentního nošení na dlouhých trecích ztratí záhy své přednosti - póry se v ní ucpou, a výsledkem je neprodyšná bota, která nesnesitelně dlouho usychá. Nevyjímaje smrad, kterým se nošené membránové boty obvykle vyznačují. Požádala jsem českou firmu Prabos, aby mi ušili bezmembránové celokožené pohory tvrdosti B, s nesmýkavou podešví. Vyrobili mi boty přesně dle mých požadavků, vycházející střihově z modelu Delta Ankle. Vydržely celý přechod Kavkazu, ačkoli podešev Hypergrip HG05 dostala také dost zabrat, a vzorek se značně opotřeboval. Pokud však porovnám smýkavost podešví, které jsem používala v minulosti, byla to dobrá volba. Po této zkušenosti už se do membránových bot nehrnu. Jsem vlastně přesvědčená, že v botách nemají membrány co dělat. V dobré celokožené obuvi lze projít suchou nohou klidně potokem, za to prodyšnost je naprosto vynikající. I promáčené boty uschnou raz dva. O absenci smradu nemluvě. Sehnat však v outdoorových obchodech celokožené pohory bez memrány může být docela náročná záležitost. Firma Prabos nedávno představila novou edici bezmembránováýh bot Zelená zóna, a letos na Islandu testuji jejich boty Vagabund Ankle

Ponožky, ač se to nemusí zdát, hrají obrovskou roli v tom, jak pohodlně se člověk v pohorách cítí. Po zkušenostech s merino ponožkami Hike Light od Icebreakeru, už v pohorách jiné nenosím. Na půlroční cestu po horách mi stačí troje, a nemusím prát devět nebo i více dní. Jsou příjemné, odolné, skvěle odvádí vlhkost a výborně odolávají zápachu. 

Stélky používám ortopedické, určené pro treky. Na delší cesty do některých zemí se vyplatí vzít si s sebou stélky náhradní. Leckde totiž neseženete jiné, než do polobotek nebo takové, co vypadají jako vystřižené z koberce (zkušenost z Ukrajiny a Rumunska). A takové stélky moc horských kilometrů nevydrží.

 

Oblíbeným prvkem mého gear-listu jsou ultralehké barefoot sandály Huarache od firmy Tara. Během karpatského přechodu jsem žádnými sandály nedisponovala, a když mi to terén umožňoval, chodila jsem bosky. Nicméně v některých místech jsem se bála poranění chodidel, např. při brodění řek, a rozhodla jsem se proto pro náhradní lehké přezůvky. Hodí se výborně jako "odpočinková obuv", tj. v čase, kdy se na chvíli usadím na jednom místě - nohy si občas potřebují od pohor odpočinout. Na huarache jsem si rychle zvykla, a nejraději bych se celý trek obešla bez pohor, nicméně na náročný kamenitý terén v prudkých svazích nebo sníh si bez pohor netroufám. Huarache jsou na noze připevněny padákovou šňůrou. Ačkoli se na první pohled můžou zdát málo pohodlné, překvapilo mě, že ani po delším nošení mě šňůra mezi palcem a ukazovákem netlačí, a protože šněrování obepíná i patu, „neplácají“ na chodidle jako klasické žabky. Vždyť mexičtí indiáni v nich běhají horský maraton. Při chůzi v nerovném terénu však musím občas dávat pozor, aby se mi špička podrážky nezkroutila pod prsty. Kromě toho, že jsou ultralehké a pohodlné, oceňuji i to, že se dají srolovat do malého válečku, takže zabírají minimum místa.

 

OSTATNÍ OBLEČENÍ

Spodní prádlo z merina jsem zvolila sportovního střihu, aby bylo pohodlné, a aby jej bylo možno používat v kombinaci s podprsenkou i jako plavky.

Na Kavkaze se mi osvědčily rukavice Montane Prism glove, s nimiž lze ovládat dotykové obrazovky, což se mi velmi hodilo při práci s mapou (v telefonu). Jsou rychleschnoucí, větruodolné, hřejí i navlhlé a ušity jsou z velmi příjemného materiálu. Kromě toho se vejdou do překvapivě miniaturního balíčku. 

Jako ochranu proti slunci mám lehký oboustranný klobouk s ochranným UV faktorem 50, který lze sbalit do miniaturního balíčku. Na první etapě se mi osvědčil i svou nepromokavostí. Ačkoli o nepromokavosti výrobce žádnou informaci neudává, využívala jsem klobouček často jako lavor.

Namísto šátku, který je univerzálním předmětem pro jakékoli cesty, mám slabý letní flexi chute z merina.

Pásek se skrytou kapsou - hodí se jako skrýš na peníze, a je nezbytný, aby mi z postupně hubnoucího těla nepadaly kalhoty.

VIKTORČINA CESTA TAM

VIKTORKA ULTRALIGHT HIKER

 

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram

Tento web používá COOKIES

kontakt: viktorie@pod7kilo.cz

© Copyright 2019 Viktorka Hlaváčková