2. ETAPA - TURECKO 2016

Do Turecka jsem přišla z Řecka. První město, které jsem navštívila, bylo pohádkové Edirne. Tam jsem potkala Edibe, s níž jsme si hned káply do noty, jak v hovoru přišlo na Tarkovského filmy a Kunderovy knížky. Když zjistila, že mířím do Istanbulu, nabídla mi, že u ní můžu první noc přespat, neb ona tam žije. No, nakonec jsem u ní strávila asi týden ze svého sedmnáctidenního pobytu v Istanbulu. Zasvětila mě do mnohého, co jsem o Turecku potřebovala vědět. Setkala jsem se sic s Turky v jižním Bulharsku, nicméně Turecko bylo odlišné. Řekla bych, že všechno pozitivní i negativní, s čím se sólo cestovatelka může v Turecku potkat, by se dalo označit za mnohonásobně exponovanější, než v tureckých vesnicích v Bulharsku. Takže jsem během deseti dnů, kdy jsem procházela většinou vesnicemi a poli, třikrát dostala nákup zadarmo a pokaždé k tomu ještě něco navíc, a třikrát se na mě nalepil nějaký mužský a pronásledoval mě, dokud jsem ho nesetřásla. Další nepříjemností bylo, že v Turecku je velmi oblíbený lov, a každou noc se kolem mě střílelo, takže jsem si občas připadala jako v zákopech, když jsem si hledala bivaky ve vyschlých zavlažovacích kanálech a podobných níže položených místech. Po pár dnech jsem si na to zvykla, ale přeci jen jsem se těšila do Istanbulu, až se zase jednou budu moci vyspat bez střílení...

   V Istanbulu jsem původně chtěla pobýt jen krátce, ale město mě natolik nadchlo, že jsem v něm nakonec strávila celkem sedmnáct dní. Nejde totiž jen o genius loci pramenící z bohaté historie. Istanbul zároveň jako by měl moc v lidech provokovat nadobyčejnou přátelskost a vzájemnost, a tak se stačí jen na chvíli posadit na lavičku, aby se mě chopil nemluvný kaligrafista a vodil mě hodiny po svých oblíbených místech, aby mě lapil jordánský milionář se svou čínskou asistentkou a dali mi nahlédnout do tajů svého života a prapodivného, lehce bláznivého vztahu, aby mě pozval na čaj jakýsi hotelový recepční, který je až neuvěřitelně žádostiv poslouchat příběhy zahraničních turistů, abych se spřátelila s nadobyčejně bystrou mladou Číňankou, která poprvé ochutnává kouzlo sólo cestování, a abych zažila další mnohé příběhy s číšníky, umělci, buskery, učiteli a vůbec lidmi všeho druhu z různých koutů světa, kteří umí z vykouzlit z naprosto banálního momentu setkání celodenní povídku.

   Do Istanbulu pak za mnou přijel český kamarád a ultralight kolega Vítek, abychom si splnili svůj malý dávný sen brázdit moře na seakajaku. Projeli jsme Turecko stopem na trase od Černého moře ke Středozemnímu, přičemž jsme zažili několikero nádherných setkání a viděli zajímavá místa jako Efes, Pamukkale či Antalyi. A po několika drobných patáliích se nám podařilo vypůjčit si dvojmístný seakajak a vyrazili jsme na svůj první mořský výlet v oblasti Kleopatřiných ostrovů...

 

VIKTORČINA CESTA TAM

VIKTORKA ULTRALIGHT HIKER

 

  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram

Tento web používá COOKIES

kontakt: viktorie@pod7kilo.cz

© Copyright 2019 Viktorka Hlaváčková